Záchranný archeologický výzkum na raně středověkém hradišti v Šárce

Záchranný výzkum AÚ ČSAV v Praze v roce 1967 provedl průřez valem na jihovýchodní straně v délce 40,20 m a šířce 4 m (sonda S-1). V západní třetině sondy se podařilo zjistit kamenný val z nasucho kladených opukových lomových kamenů v šířce 5–5,50 m s čelní kamennou plentou. Vlastní těleso valu bylo vytvořeno z kamenů bez výrazné struktury a líce. Před valovou zdí byla na vnější straně kamenná plenta z kamenů s hladkou lící na sucho kladených o šířce 100–120 cm. Místy byla zachována do výše 120–140 cm. Při výkopu se našlo zcela nepatrné množství keramiky s charakteristikou rozhraní středohradištního období. Další sondy S-2 a její prodloužení S-3 (výkop příkopu) byly na východní straně prvního předhradí. Byl proveden řez valem a příkopem. Po stránce keramické zde byla obdobná situace. Výstavba valu zjištěná v sondě S-2 o délce 26 m a šířce 2 m ukázala zcela jinou situaci. Vlastní těleso valu mělo dřevohlinitou konstrukci o šířce 600–650 cm. Byla vytvořena ze tří dřevěných trámů a tří opěrných kolmo zaražených kůlů s malým podílem kamenů. Všechny dřevěné prvky byly z dubu. Zjištěný příkop měl ploché dno, byl široký 600–650 cm a hluboký 120–150 cm. Jeho výplň byla po keramické stránce chudá s prvky středohradištními a s několika střepy, které měly ráz rané části mladší doby hradištní. Hradiště v Šárce mělo v pražské kotlině nesporný význam a jeho počátky je nutno spojit se společností před vznikem Pražského hradu, snad již v 8. století. Ze zachovaného materiálu se nelze blíže vyslovit k jeho jednotlivým fázím bez provedení dlouhodobého komplexního výzkumu. Spojení se Starými pověstmi českými dokládají až pozdější písemné prameny. Nejstarší písemné prameny o jeho postavení nemají žádných zpráv.

Pravěké a raně středověké hradiště Šárka, katastrální obec Vokovice, Praha 6, leží v severozápadní části Prahy. S početným pravěkým a raně středověkým osídlením patří k nejvýznamnějším hradištím v pražské oblasti. Rozsáhlé třídílné hradiště s dvěma předhradími je uloženo na mohutném oválném přírodním skalnatém útvaru nad Šáreckým potokem, který ho obtéká ze tří stran. Pouze východní strana je volně otevřená do širší plochy a je od ní oddělena zřetelně zachovalým valem patrným v terénním reliéfu. Osa hradiště je orientována směrem severozápadním a severovýchodním. Dosahuje délky cca 820 m a šířka kolísá od 220–270 m. Slovanské raně středověké hradiště navazuje svou dispozicí i částí opevnění patrně na svůj starší předchozí vývoj, zatím v plném rozsahu neznámý. Podle zpracování pravěkých nálezů provedeného R. Turkem (1910–1991) dosáhlo hradiště největšího významu v neolitu, v období kultury vypíchané a v době stěhování národů (Turek 1949). Souvisí to zvláště s osídlením ve starší a střední době hradištní, jak také připouští starší výzkum (Turek 1950) a také výzkum novější, což ukazuje důkladné nové zpracování raně středověkých nálezů (Profantová 1999), a pravděpodobně se vznikem důležitých osad v blízké Liboci (Profantová–Bureš 2010), Podbabě a na Julisce. V terénním reliéfu hradiště je patrna celá řada útvarů související s jeho původním vzhledem, i když nemůžeme do provedení komplexního archeologického výzkumu spolehlivě rozhodnout o jejich příslušnosti k jednotlivým chronologickým etapám. Staré pravěké sídliště na Kozákově skále je na nejzápadnější straně hradiště a bylo původně akropolí (na vrstevnicovém plánu označeno A). Od vlastního prvního předhradí je oddělena nejen svou přírodní dispozicí, ale i valem, i když v dnešním terénu značně sníženým. Poměrně nejlépe je zachován val od vstupní jihovýchodní strany v místech soutěsky Džbánu. Přimyká se ke Kozákově skále a dále pokračuje přibližně v polovině stráně až do míst k záhybu dnešní cesty na Vanžov. Cestu sleduje až k bývalému lomu v současnosti upravenému při výstavbě koupaliště po roce 1967. Jak již dříve upozornil R. Turek, poloha valu je uprostřed svahu neobvyklá, její vysvětlení může přinést pouze budoucí archeologický výzkum. (…)

Prvý plánek hradiště, i když ještě nepřesný, ale dosud s cennými podrobnostmi, a jeden z prvních profilů uveřejnil již v roce 1868 konzervátor X. J. Beneš (1820–1888) v Památkách archeologických (Beneš 1868, 165–184). Poměrně již modernější je potom plán hradiště v Šárce v práci R. Turka z roku 1949. Je terénní skicou R. Hlubinky (1878–1951), který byl stavebním radou a předním členem Klubu za Starou Prahu. Od něho také pochází cenný soubor panoramatických snímků hradiště v Šárce a ostatních pražských raně středověkých hradišť. Jsou z třicátých let minulého století, částečně je použil J. Filip ve své syntéze pravěkého vývoje Prahy (Filip 1949, obr. 42 a 43 – Šárka). V souvislosti se záchrannou akcí z roku 1967 při výstavbě koupaliště Džbán byl zhotoven Prokopem Váchou z měřičského oddělení AÚ ČSAV v Praze nový vrstevnicový plán hradiště na základě leteckých snímků v měřítku 1 : 2000. Byl dále korigován v roce 1970 podrobným terénním průzkumem (B. Nechvátal ve spolupráci s R. Turkem) a později použit v cenném zpracování raně středověkých nálezů ze Šárky, když se podařilo označit důležité terénní aktivity v terénu a některé významné nálezy (Profantová 1999, obr. 1 na s. 66).

vrstevnicovy_plan_prokop_vacha(obrázek: Vrstevnicový plán hradiště v měřítku 1 : 2 000 zhotovený na základě leteckých snímků Prokopem Váchou z Archeologického ústavu ČSAV. A – akropole na Kozákově skále; B – první předhradí; C – druhé předhradí; D – Šestákova skála s pravěkým osídlením.)

Hradiště jako celek nebylo dosud systematicky zkoumáno. Materiál, který máme k dispozici, pochází převážně ze sběrů a menších výkopových akcí převážně z 19. století a počátku 20. století. Jeho vypovídající hodnota je tím přirozeně snížena, ale na druhé straně nám dává alespoň hrubou orientaci o nálezové základně. Ve shodě s hodnocením R. Turka a N. Profantové ho můžeme datovat do střední a starší doby hradištní, rámcově již do 8. a také snad zčásti do 7. století, horní hranice je v průběhu 9. století a jeho vyznívání. Hradiště mělo nesporně své významné postavení před vznikem Prahy a založením Pražského hradu.

(Dokument v plném znění s technickými zákresy nabízíme zde)

zdroj:
Záchranný archeologický výzkum na raně středověkém hradišti v Šárce
Bořivoj Nechvátal za technické spolupráce Jana Nováka a Jana Zavřela
 

Comments are closed