Staroslovanské hradisko

Východní nomádi počínaje Skyty nebudovali hradiska, což vyplývá z jejich přirozeného pohyblivého způsobu života. To se týká tím spíše Hunů i Avarů. Mnich ze St. Gallen popisuje sice v análech tzv. avarský hrink, který dobývali Frankové koncem 8. stol., nicméně žádný takový neznáme dosud z výzkumu a nemáme představu jeho konkrétní podoby. Šlo o jeden jediný hrink, ústřední sídlo chaganovo, nebo jen lehce oplocené shromaždiště? Je ovšem nespornou skutečností, že naopak Slované byli avarskými nájezdy donuceni k budování hradisk z důvodů obranných, a to na Moravě i v Čechách i na Slovensku. Svědčí o tom nálezy slovansko-avarského časového horizontu, zejména na některých našich slovanských nejstarších hradištích (Šárka, Prachovské skály, Líšeň, St. Kouřim) z přelomu 8. a 9. století.

Z předchozí úvahy tedy vyplývá, že staroslovanské hradisko ve své základní podobě a konstrukci čerpá z vlastních tradic minulosti, které koření hluboko v pravěku. Svědčí o tom i autonomní základ slov hrad, gard, gorod. Hradisko Šárka nad Džbánem o značné rozloze s dvěma až třemi viditelnými příčnými valy na široké ostrožně kulminuje výspou na Kozákově skále. Tradice osídlení sahá až do pravěku do neolitu a eneolitu; bezprostřední zázemí nejranější slovanské kultury pražského typu se rozprostíralo od Veleslavína k Podbabě a Bubenči. Jde o největší hradisko pražského katastru. I když soustavný archeologický výzkum na tomto hradisku proveden ještě nebyl, takže naše znalosti se opírají o průzkum s náhodnými nálezy ze sběru a předstihového krátkodobého výzkumu na úbočí směrem ke koupališti Džbán lez šedesátých – výzkum vedl B. Nechvátal –, můžeme s jistotou klasifikovat Šárku za jedno z nejstarších center Prahy. Svědčí o tom zejména hojný výskyt avarsko-slovanských litých bronzových nákončí, která předpokládají styk s avarsko-slovanskou kulturou, jejíž koncentrace je známa z oblasti středního Dunaje včetně západního Slovenska, a která mají bezpečnou chronologickou hodnotu pro 7. – 8. století po Kr. Jsou uchována v Národním muzeu i v Muzeu hl. m. Prahy. Význam šáreckého hradiska spočívá i v tom, že reprezentuje právě jen starší období našich slovanských hradisk, neboť dožívá někdy v průběhu 9. století, kam spadá nález denáru Karla Lysého (843-877), ražený v Melle v letech 845-850, i nálezy střepů. Je tedy do jisté míry jedním z předchůdců Pražského hradu.

zdroj:
Staroslovanské hradisko
Miloš Šolle / 1984
 

Comments are closed