Encyklopedie Slovanské archeologie v Čechách, na Moravě a ve Slezsku

V oblasti údolí Šáreckého potoka se vedle několika menších raně středověkých nalezišť nachází i jedno z nejrozsáhlejších a patrně i nejdůležitějších slovanských hradišť v Čechách. Objekt byl vybudován na širokém terénním bloku obklopeném od jihu, západu a severu hluboce zaříznutým údolím Šáreckého potoka. Plocha hradiště je tak s okolním terénem spojena pouze na východě.

Trojdílné hradiště zaujímá plochu zhruba 25 hektarů. Přibližně tříhektarová akropole se nalézala v jihozápadní části areálu, na skalní vyvýšenině zvané Kozákova skála, která relativně plochý terén hradiště převyšuje o 20 až 30 metrů. Většina obvodu akropole je chráněna strmými skalními stěnami, pouze od severu bylo třeba vybudovat opevnění. Ke Kozákově skále se přimyká rozlehlé vnitřní předhradí o rozloze asi 12.5 hektaru, na které pak na východě navazuje vnější předhradí s plochou 9.5 hektaru.

Opevnění všech tří součástí tvořily většinou dřevohlinité hradby s čelní kamennou plentou z opuky. Charakter fortifikací přiblížilo hned několik menších výzkumných a záchranných akcí, prováděných na lokalitě především v 50. a 60. letech 20. století a vedených postupně B. Nechvátalem a N. Maškem. Větší archeologický výzkum však dosud na šáreckém hradišti podniknut nebyl – neznáme tak vnitřní zástavbu a řada významných nálezů byla učiněna za neznámých okolností. Především se jedná o celkem 11 či 12 tzv. avarsko-slovanských kování opasku, zhotovených v 8. století a importovaných do Čech nejspíše z prostoru Karpatské kotliny. Doba jejich užívání v Čechách se ovšem od doby výroby mohla značně lišit; jedno z kování opasku bylo druhotně provrtáno a sloužilo nejspíše jako přívěsek – uživateli tedy asi nebyl znám jeho původní účel.

Při amatérském výkopu v severovýchodní části akropole byl – nejspíše v souvislosti s opevněním – objeven západofranský denár Karla Holého, ražený v letech 845-850 v akvitánské mincovně v Melle. Ostatní dochované nálezy z hradiště představují relativně nepočetnou kolekci zlomků keramických nádob. S existencí hradiště lze nejspíše počítat již v 8. století, hlavní rozkvět však patři až do první poloviny 9. století. Především na základě rozlohy a členění celého areálu a vzhledem k přítomnosti výše uvedených luxusních předmětů bývá Šáreckému hradišti připisován význam hlavního mocenského centra středních Čech, v druhé polovině 9. století postupně přejímané rozvíjejícím se Pražským hradem. Osídlení určitých částí pozvolna opouštěného hradiště přetrvalo hluboko do 10. století; dokladem přítomnosti lidi v této době je především kostrové pohřebiště s hroby vybavenými nádobami, esovitými záušnicemi a skleněnými perlami, objevené ve svahu kdesi u jižního valu.

zdroj:
Encyklopedie Slovanské archeologie v Čechách,na Moravě a ve Slezsku
Michal Lutovský / 2001
 

Comments are closed