Projekt nedestruktivního archeologického výzkumu

Doba bronzová, doba železná a doba římská

 

S Šárkou je spjata poměrně početná kolekce kovových předmětů, resp. bronzových artefaktů. Bohužel právě o nich platí, že jejich přesný původ (přesné určení místa nálezu) není znám: obvykle nesou povšechné označení Šárka, Šárka u Prahy nebo v Šárce. Pokud jde o artefakty ze starší doby bronzové (únětická kultura, 2300 – 1800 př. Kr.), týká se to například nálezů několika jehlic a pěti seker s lištami a obloukovitým ostřím (uložení: NM, M Teplice). Lze se domnívat, že jehlice mohou pocházet z inventáře hrobů, sekery spíše z depotů. Z údajného depotu má pocházet nálezový soubor (celek?), který tvoří dvě sekery s lištami a dva spirálovité náramky. S obecnou lokalizací do Šárky je spojen také nález několika nádob únětické kultury. Do období mohylové kultury (střední doba bronzová, 1800 – 1300 př. Kr.) se hlásí další nálezový, nepřesně lokalizovaný, soubor artefaktů, v tomto případě devatenácti bronzových drátěných trubiček, prstenu a náramku uložených v NM. Konečně podobně nepřesný je původ kovových nálezů datovaných do mladší doby bronzové (knovízská kultura, 1300 – 1000 př. Kr.). Ze Šárky jsou v NM uloženy (některé z nich však již nelze dnes dohledat) 3 – 4 bronzové sekery s tulejí, náramek, jehlice, nůž s trnem, zlomek plechu; četné nálezy keramiky jsou kromě NM deponovány také v MMP (zde např. fragmenty, získané členy archeologického kroužku MMP v souvislosti s objevem karolínské mince při začišťování kamenné destrukce valu na akropoli v r. 1964) a v M Humpolec. Keramické zlomky štítarského stupně (pozdní doba bronzová, 1000 – 800 př. Kr.) byly shromážděny při průzkumech na Šestákově skále.

Z doby železné (800 př. Kr. – 0) pocházejí ze šáreckého hradiště keramické zlomky získané během výkopů a povrchových průzkumů na akropoli a předhradí. Nálezy datované do přechodného horizontu starší a mladší doby železné (5. stol. př. Kr.), uložené v NM a MMP, zahrnují též některé kovové a kostěné předměty, které mohou pocházet ze sídlištního kontextu. Někteří badatelé uvažují v této souvislosti o možné existenci dvorce či dokonce hradiště již v tomto období.

Z šáreckého předhradí (Vanžov) měly údajně pocházet dnes neidentifikovatelné keramické fragmenty datované do doby římské (0 – 400 po Kr.). Z roku 1961 pochází ojedinělý nález bronzové mince císaře Constanse ze třicátých let 4. století, získané na jižním svahu akropole a deponované v MMP.

(konec kapitoly)

 

Comments are closed