Projekt nedestruktivního archeologického výzkumu

Pozdní doba kamenná (eneolit)

 

obr_028

Pozdní doba kamenná má v nálezech z Šárky také početné zastoupení. Artefakty z časného eneolitu (cca 4200 – 3800 př. Kr.) reprezentující jordanovskou kulturu pocházejí z kulturní vrstvy na Šestákově skále, především z výzkumů Jírových, Axamitových a Stockého. Z Kozákovy skály známe nálezy spojované s kulturou michelsberskou. Bez jistoty lokalizace na šárecké hradiště (možná pouze do jeho okolí) se udávají nálezy sekeromlatů typu K a R a keramické fragmenty kultury nálevkovitých pohárů ze staršího eneolitu (3800 – 3400 př. Kr.). Výrazné zastoupení má na hradišti materiál z období středního eneolitu (3400 př. Kr. – 2800 př. Kr.): keramika řivnáčské kultury (především zlomky sedmi misek na nožce typu lublaňských blat) a několik celých nádob keramiky kultury kulovitých amfor (obr. 28). Z mladšího eneolitu (2800 – 2300 př. Kr.) pochází snad z hradiště (resp. z Kozákovy skály) nález džbánku kultury se šňůrovou keramikou (s jistou pravděpodobností z pohřebního kontextu) z doby před rokem 1899. Do začátku minulého století se řadí náhodné nálezy pocházející také zřejmě z hrobů téže kultury, učiněné na Šestákově skále (jeden fasetovaný sekeromlat, dva sekeromlaty českého typu a dvě nádoby, obr. 28). Místo nálezu dalšího mladoeneolitického hrobu (s amforou kultury se šňůrovou keramikou), vykopaným někdy před rokem 1910 v šárecké oblasti, není známo. Kulturu zvoncovitých pohárů mladšího eneolitu reprezentuje nález fragmentu nátepní destičky z Kozákovy skály a měděná dýka, nalezená r. 1966 během povrchových průzkumů MMP na předhradí (Vanžov).

(konec kapitoly)

 

Comments are closed