Projekt nedestruktivního archeologického výzkumu

II. 4. Vyobrazení hradiště na pláncích od 19. století do současnosti

 

obr_023

Zájem o šárecké hradiště se v historii procesu jeho poznání odráží mimo jiné také na důležité složce jeho dokumentace, totiž na grafickém ztvárnění celkové dispozice hradiště. Charakter a kvalita plánků pořízených za dobu téměř 150 let odpovídá samozřejmě možnostem, které měli jejich autoři v době jejich zhotovení. Jejich záměrem bylo zachytit jednotlivé části hradiště, jeho georeliéf (stínováním, šrafováním, vrstevnicemi) a obvykle i linie valů.

Nejstarší plánek pořídil již zmiňovaný člen Archeologického sboru NM a konzervátor Čáslavského kraje F. Beneš v šedesátých letech 19. stol. (obr. 23). Je na svoji dobu velmi dobře zhotoven, díky hustému šrafování je výmluvným dokumentem o topografii tohoto areálu, resp. o charakteru jeho skalami a strmými svahy rozbrázděném terénu. Charakteristické na tomto plánku – podobně jako na dalších, pocházejících ještě dokonce až z dob první čs. republiky – fakt, že zachycuje pouze Kozákovu skálu (akropoli) a Vanžov (první předhradí), chybí na něm tedy celé vnější (druhé) předhradí. Parcelace na takto vymezené ploše hradiště byla evidentně převzata z příslušného listu mapy stabilního katastru (srv. obr. 2; ta ostatně do dnešních dnů nedoznala prakticky žádných změn). Beneš použil pouze dvě popisky uvnitř areálu hradiště: Kozákova skála a Vanžov, přičemž jako součást valového opevnění je označena i jedna z mezí, vyčleňující severozápadní okraj vnitřního předhradí do samostatné jednotky (k tomu viz též kap. II. 2.). Stejný plánek včetně popisků vyhotovený pouze v mírně zjednodušené podobě a bez parcelace je součástí podrobné zprávy (30 stran hustě řád- kovaného strojopisu) neznámého autora „Vývoj archeologického výzkumu Šárky“ z r. 1926, uložené v AÚ.[23] V jiné zprávě podané v někdejším Státním archeologickém ústavu v roce 1931 je tento plánek použit rovněž, tentokráte bez výškopisného šrafování a poprvé s popisky, které označují funkční interpretaci dílčích částí hradiště (akropolis a předhradí). Na něm je dokonce označen onen výše uvedený severozápadní okraj vnitřního předhradí jako samostatná jednotka, resp. předhradí (obr. 24).

obr_024obr_025obr_026Poprvé se s Šárkou jakožto sídlem, jehož součástí je další opevněné předhradí, situované východně od Vanžova, setkáváme na plánku A. Piffla. Tento badatel, pozoruhodná postava české a slovenské archeologie druhé třetiny 20. století (a mimo jiné jeden z děkanů Slovenské vysoké školy technické v Bratislavě), zhotovil v době svého působení v pražském AÚ ve čtyřicátých letech vcelku jednoduchou kresbu, na níž je šrafováním vyznačen výškopis šáreckého areálu a na jeho východním konci je zanesena obloukovitě se táhnoucí linie valového opevnění (obr. 25). Ve studii R. Turka z roku 1949 se objevil plánek, jehož autorem byl R. Hlubinka, který vynikl také jako autor panoramatických fotografií pražských hradišť (vč. Šárky).[24]

Někdy v padesátých letech byl v souvislosti s chystanou památkovou ochranou hradiště zhotoven kolorovaný plánek V. Paterou, který v té době měl v AÚ na starosti agendu právní ochrany památek a působil také jako pracovník v archivu nálezových zpráv.[25] Je na něm zachycena již budoucí nádrž a obsahuje řadu topografických rukopisných popisek a poznámek (obr. 25). V roce 1967, u příležitosti chystané výstavby koupaliště Džbán a záchranného archeologického výzkumu B. Nechvátala, byl pořízen zatím nejrealističtější výškopisný (vrstevnicový) plán hradiště. V měřítku 1 : 2000 jej na základě leteckých snímků zhotovil P. Vácha, zaměstnanec geodetického oddělení AÚ (obr. 9b) a ve svých publikacích o Šárce jej publikovala N. Profantová (1999) a B. Nechvátal (2012).[26] Závěrem ještě uveďme zjednodušený vrstevnicový plánek Šárky s vyznačenými liniemi zachovaných (plná čára) a předpokládaných (přerušovaná čára) valů, zveřejněný v syntéze raně středověkých hradišť J. Slámy.(obr. 26).[27]

(konec kapitoly)

 

Comments are closed