Projekt nedestruktivního archeologického výzkumu

AKROPOLE (Kozákova skála)

obr_045

1. Magnetometrický průzkum. Způsob sběru dat: linie (liniové úseky), hustota měřených bodů: 0,5 X 0,2 – 0,25 X 0,1 m (podle sledovaných situací). Měřené plochy: a) prostor předpokládaného vstupu (brány) a průběh hrany (místy s nezřetelně patrnými pozůstatky valu) na SV a V obvodu akropole o celkové ploše cca 0,2 ha; očekávané výsledky: evidence projevů přítomnosti či absence destruované obvodové fortifikace a vnitřní zástavby, přisedající k obvodové hradbě (podobné schéma doloženo na jiných raně středověkých hradištích; b) plošina vrcholové části Kozákovy skály mezi vstupem na severu a středem areálu o rozměrech cca 100 x 50 m, osa S-J; c) síť třiceti čtverců 10 x 10 m situovaných na místech nezasažených výkopy do povrchu akropole. Očekávané výsledky [plochy a) a b)] a c): hustota objektů antropogenního původu ukrytých pod povrchem a projevující se prostřednictvím výrazných magnetických anomálií (zahloubených a obsahujících druhotnou výplň, tj. zejm. jam a obytných jednotek; uloženin prošlých žárem, indikujících např. pyrotechnologické výrobní objekty či objekty zaniklé požárem); dosažení alespoň částečného poznání stupně narušení povrchové vrstvy akropole. Jedná se o parcely 1112 – 1114.

Měření georadarem. Doplňkově při dosažení pozitivních výsledků na plochách měřených magnetometrem, v případě použití radaru s více anténami proměřit uvedené a další souvislé plochy akropole o celkové rozloze 0,5 – 0,75 ha.

Geoelektrické odporové měření. Prostor brány a vybraných 3 – 4 úseků předpokládaného valu v SV části akropole (obr. 45).

2. Dokumentace a mapování nemovitých komponent hradiště dochovaných v podobě antropogenního tvaru terénního reliéfu bude provedena formou analýzy leteckých lidarových dat skenovaných při vysoké hustotě měřených bodů a vysokém prostorovém rozlišení (v případě, že tato data budou z prostředků zadavatele pořízena). S mnohem většími náklady by bylo možné nechat akropoli (podobně i obě předhradí) zaměřit geodeticky (tj. terestricky pomocí totální stanice, příp. GNSS/GPS).

3. Vzhledem k tomu, že vrcholová plošina Kozákovy skály je zatravněna, nelze na ní provádět povrchový průzkum sběrem klasickým způsobem, který se provádí na oraných plochách (polích). Nicméně bude vhodné provádět sledování výsledky aktivit drobných hlodavců (krtků) a při evidenci přesné polohy deponií půdy, vynesené hlodavci z ornice a z podorniční vrstvy na povrch, shromažďovat a následně vyhodnocovat fragmenty artefaktů (příp. ekofaktů) obsažených v těchto deponiích.

4. Průzkum detektory kovů je nutné dobře zvážit a konzultovat nejen se správcem NKP hradiště Šárka, ale také s odborem životního prostředí magistrátu hl. m. Prahy, protože Kozákova skála je součástí přírodní rezervace Divoká Šárka. Zkoumat detektory vrcholovou část akropole nelze doporučit, a to jak z etických, tak praktických důvodů. Naproti tomu lze za důležité považovat měření pomocí detektoru kovu na (zejm. východních) svazích Kozákovy skály, kde by se zároveň provedlo odebírání identifikovaných nálezů. Tak jako tak lze důvodně předpokládat, že jejich poloha bude ve většině případů druhotná, a to vzhledem ke značné svažitosti uvedeného terénu, vystavenému intenzivní svahové erozi, jíž jsou předměty z výše umístěných partií (resp. z vrcholové terénní hrany a horních částí svahů) transportovány do nižších poloh terénu včetně údolního dna.

Pro poznání mocnosti ornice a případné podorniční vrstvy, a pro identifikaci eventuálních reliktů kulturní vrstvy na akropoli a výplní zahloubených objektů bude vhodné použít na místech beze stop narušení povrchu akropole odběr půdních vzorků, primárně v její východní polovině v linii Z-V a S-J, nejspíše v metrových rozestupech, celkem 200 odběrů (100 v ose Z-V, 100 v ose S-J.

Finanční náklady (v Kč) při plošném rozsahu uvedeném sub 1 – 5:
Ad 1. magnetometrie: cca 20.000
georadarové měření: 30.000 – 115.000
geoelektrické odporové měření: 15.000 – 20.000
Ad 2. viz kap. III. 2. 1. 5. (údaje platné pro celý areál hradiště).
Ad 3. práce sběračů, laboratorní zpracování nálezů a jejich kresebná a fotografická
dokumentace: 5.000 – 10.000 Kč (podle intenzity sběru a množství nálezů).
Ad 4. zpracování výsledků měření (ukládání georeferencovaných dat do mapy v prostředí GIS): 5.000; konzervace a odborné zpracování nálezů: 1.000/1 předmět – týká se evidence pozitivních zjištění na svazích akropole včetně odebírání nálezů z nich.
Ad 5. terénní odběr vzorků pomocí pedologické sondy, dokumentace (odebrané půdní profily), geologicko-pedologická analýza složení odebraných vzorků (přirozené a antropogenní složky): 20.000 – 25.000 Kč.

(konec kapitoly)

 

Comments are closed