Projekt nedestruktivního archeologického výzkumu

III. 2. 5. Bioarcheologické metody. Odebírání půdních vzorků z povrchové vrstvy země

 

Je jednou z mála nedestruktivních metod archeologického výzkumu, která přichází do přímého kontaktu se situací pod povrchem země a produkuje data, získaná odběrem vzorků půdy z podorničí, která je buď přirozeného, nebo antropogenního původu. Vzhledem k tomu, že množství půdy odebrané tímto způsobem je minimální (pedologickou vrtnou soupravou, jejímž prostřednictvím se vzorky odebírají, je extrahován vzorek o ploše jednotek cm2), je i tento postup pokládán za neinvazivní. Jeho účelem je zjistit jednak složení a mocnost půdního horizontu (ornice, podorničí, naplaveniny, podloží) a jednak přítomnost, charakter a mocnost uloženin vzniklých jako projev sídelních aktivit člověka (kulturní vrstva, výplň zahloubených objektů). Tímto způsobem je možné zmapovat situaci pod terénem, zjistit na zkoumaných plochách přítomnost objektů antropogenního původu, jejich rozmístění, hustotu a hloubku jejich zachování v podloží. To má nemalý význam při rozhodování o nasazení detekčních metod archeologického průzkumu (zejména geofyziky), případně o rozmístění linií/ploch určených k vzorkovací/plošné exkavaci. Jak je uvedeno v kap. II. 4., bylo na předhradí použití této metody zahájeno na jaře 2015. Pokud se podaří vrty získat půdní vzorky pocházející bezpečně z archeologického kontextu, bylo by možné pomocí speciálního postupu při využití polarizačního mikroskopu provést jejich mikromorfologickou analýzu a rozborem vzájemného vztahu pórů, jemnozrnné a hrubozrnné složky se pokusit například zjistit, zda vzorek pochází ze sekundární výplně zahloubeného objektu či z jeho dna. V případě, že by vzorky odebrané vrty obsahovaly uhlíky (ve větším počtu), bylo by možné provést pomocí antrakologické analýzy jejich druhové určení a získat indikátor charakteru někdejšího přírodního prostředí, případně představu o dřevinách využívaných člověkem v minulosti. Pokud by se ve zkoumaném šáreckém areálu podařilo najít místo s trvale podmáčeným terénem, mohla by další poznatky přispívající k poznání environmentálních poměrů na hradišti a v jeho zázemí přinést například pylová analýza zrnek pylů, separovaných a druhově určených z odebraných vzorků sedimentů, ukládaných na takovém místě kontinuálně od mladšího pravěku. [46]

Využití v projektu
Odebírání půdních vzorků v linii bylo již uskutečněno na jaře 2015 a jeho výsledky jsou v současnosti podrobeny analýze a interpretaci (viz kap. II. 3.). Také v budoucím pokračovaném výzkumu hradiště by tato metoda měla být uplatněna.

Finanční náklady
Viz kap. III. 4.

(konec kapitoly)

 

Comments are closed