Projekt nedestruktivního archeologického výzkumu

III. 2. 3. Výzkum antropogenních tvarů terénního reliéfu

 

obr_043

Vizuální vyhledávání nemovitých pozůstatků lidské aktivity zachovaných na povrchu země v podobě reliéfních vyvýšenin a sníženin (depresí) je postup, který se v našich podmínkách aplikuje především v dlouhodobě zalesněné krajině. Je to proto, že právě lesní kryt poskytuje jistou ochranu jak pravěkým a raně středověkým objektům (hradištím, mohylám), tak druhově rozmanité škále vrcholně/pozdně středověkých a novověkých sídelních jednotek (tvrzišť a zaniklých vesnic včetně přilehlého hospodářského areálu s plužinou), vojenských zařízení (pěchotní tábory, dělostřelecké baterie/reduty), komunikací (úvozy) a nemovitých památek spjatých nejčastěji s těžební exploatací krajiny, se zpracováním surovin a s produkcí (milířiště, pece sklářských a hutnických areálů, vápenky aj.; obr. 43). Jejich identifikaci v terénu následuje obvykle fotografická, event. kresebná dokumentace a geodetické zaměření (tzv. geodeticko-topografický průzkum), jehož produktem je nejčastěji mapa/plán s výškopisem vyjádřeným pomocí vrstevnic, v poslední době také/anebo digitální model terénu. Tento typ průzkumu se v dějinách archeologie nejvíce uplatnil v Anglii, protože tamní převážně otevřená krajina nebyla vystavena tak rozsáhle uplatňovanému ornému zemědělství s jeho fatálními následky pro archeologické prameny, jako tomu bylo například ve středoevropském prostoru (typickým příkladem jsou mohylníky, které u nás v průběhu posledních dvou století prakticky bez výjimky zmizely z otevřené krajiny, zatímco v Anglii a v některých částech Skandinávie je dodnes můžeme na tamních loukách a pastvinách spatřit v relativně hojném počtu. V posledních letech ovlivnilo mapování a dokumentaci antropogenních reliéfních tvarů letecké lidarové skenování, které tento proces zásadním způsobem urychlilo a přeneslo z bodového prostoru na plošně rozsáhlé územní celky.[43]

Využitelnost v projektu
Data získaná výše zmíněným leteckým lidarovým skenováním budou nejvhodnějším prostředkem k podrobnému mapování a dokumentaci reliéfních pozůstatků pravěkého a historického antropogenního původu (cf. kap. III. 2. 1. 4.). Doplňkově je možné provádět na hradišti lokální geodeticko-topografický průzkum.
Finanční náklady
viz kap. III. 4.

(konec kapitoly)

 

Comments are closed