Projekt nedestruktivního archeologického výzkumu

III. 2. 1. 2. Kolmé (měřické) letecké fotografie

 

jsou naproti tomu nejpočetnějším nositelem dálkově zaznamenaných obrazových informací o zemském povrchu. Na rozdíl od šikmých fotografií, které umožňují realitě bližší prostorové vnímání objektů na nich zachycených, jsou tyto sice „plošné“, protože však jsou pořizovány fotogrammetricky, je jejich primární výhodou, že jen minimálně zkreslují skutečnost, resp. velikost a tvar jednotlivých objektů a vzdálenosti mezi nimi. V zásadě můžeme vyčlenit historické (pro naše území období mezi 30. a 80. léty 20. stol.) a současné fotografie (od 90. let po současnost).[36]

obr_036Z hlediska archeologie mají kolmé letecké snímky velký význam. Vytváření map a plánů z rektifikovaných kolmých fotografií – a to jak historických, tak současných – v obecné rovině poskytuje představu o nezanedbatelném potenciálu kolmých snímků pro studium minulé krajiny (obr. 36), jejichž význam stoupá s počtem roků, v nichž byl zkoumaný transekt plošně snímkován. Jejich hlavní předností je relativně přesný polohopis, tedy umístění areálů/objektů jak v ohledu absolutním (poloha v systému zeměpisných koordinátů), tak relativním (vzájemné prostorové vztahy vymapovaných entit). Jistou výhodou kolmých georeferencovaných snímků je také to, že například pravěká sídla identifikovatelná na nich pomocí porostových příznaků lze bezprostředně hodnotit z hlediska jejich krajinné topografie. Zásadní význam má pak možnost sledovat na nich přítomnost plošně rozsáhlých liniových systémů antropogenního původu, resp. stop zaniklé podoby přirozené krajiny (zejména říčních systémů), postupné degradace zemského povrchu (eroze), případně i kvartérně geologických poměrů. Výsledné produkty jsou však také zatíženy různými faktory, které vyplývají jednak ze stále ještě relativně malého prostorového rozlišení analyzovaných ortosnímků (v porovnání se šikmými snímky pořizovanými fotoaparáty poloprofesionální kvality z malých výšek), což nezanedbatelně snižuje možnost správně interpretovat změny na povrchu země, projevující se jinou barvou/tónem šedi ve srovnání s okolím (objekty archeologického původu, důsledky moderních aktivit, zejm. zemědělských, projevy kvartérně geologického složení podpovrchových vrstev a erozních procesů).[37]

Využitelnost v projektu
Samozřejmostí je sledování a vyhodnocování leteckých ortofotomap umístěných na veřejných internetových portálech (např. Google Earth, mapy.cz) a případné zakoupení původních měřických (fotogrammetricky přesně zpracovaných) snímků u společností, které je produkují. Jistě bude užitečné pořídit také kompletní sadu historických kolmých fotografií (resp. území, na němž je zachyceno šárecké hradiště), které byly u nás pořizovány od třicátých let minulého století alespoň jednou v každém následujícím desetiletí. Na nich je možné očekávat možný výskyt příznaků indikujících přítomnost pohřbených objektů archeologického původu a zároveň na nich sledovat podobu interiéru hradiště v proměnách času, stejně jako zásahy do fyzicky zachovaných komponent hradiště (tj. do fortifikace).
Pomocí výše zmíněného bezpilotního letounu (dronu) je možné vyprodukovat poměrně přesný fotogrammetrický plán hradiště, mnohem podrobnější než jaké jsou zatím k dispozici (viz kap. II. 4.).

Finanční náklady (v Kč)
Ceny historických kolmých leteckých fotografií (vlastněných a nabízených VGHMÚř, http://www.geoservice.army.cz) i současných ortorektifikovaných snímků (zejm. Geodis Brno) se pohybují v řádu stovek Kč/1 kus.

(konec kapitoly)

 

Comments are closed