Projekt nedestruktivního archeologického výzkumu

III. 2. 1. 1.  Letecko-archeologický průzkum a pořizování šikmých fotografií

 

obr_034

Nejstarší a dlouhodobě nejčastěji využívanou metodou DAP je vizuální prospekce zemského povrchu prováděná z malých výšek samotnými archeology, která je spojená s fotografickou dokumentací při této činnosti identifikovaných objektů archeologického zájmu a s jejich dalším zpracováním (analýza snímků a mapování na nich zachycených liniových a bodových objektů). Přitom se využívá principu zviditelňování pohřbených (pod povrch země zahloubených) nemovitých objektů pomocí přímých (zejm. půdních) a nepřímých (zejm. porostových) indikátorů (obr. 34), a struktur pouze částečně pohřbených (tj. zachovaných v podobě velmi nízkých reliéfních vyvýšenin a mělkých depresí zachovaných na povrchu země, např. zaniklých středověkých vesnic, polních systémů či opevnění) pomocí stínových příznaků. Další oblastí, v níž se pořizování šikmých leteckých fotografií realizuje, je systematické či nahodilé snímkování památek zachovaných v podobě výrazného antropogenního reliéfního tvaru (mohyly, valy a příkopy hradišť/tvrzišť/hradů, úvozové cesty, milířiště), historických staveb, urbánních celků, případně dalších kategorií historické krajiny. Jeho účelem je dokumentace příslušné památky z výšky, což umožňuje analyzovat její umístění v bezprostředním a širším okolí, monitorovat její stav a sledovat změny, které ji transformují (většinou negativně) a které jsou způsobeny jak přirozenými procesy, tak lidským faktorem.

Letecká archeologie (fotoletecký archeologický průzkum) dodnes patří k důležitým metodám uplatňovaným v evropské archeologii, ačkoli v kontextu nástupu nejmodernějších nástrojů dálkového průzkumu a v souvislosti s dostupností ortofotomap na veřejných portálech poněkud ustupuje do pozadí.[34]

obr_035abŠikmé letecké fotografie (analogová a/nebo digitální) jsou základním pramenem produkovaným prostřednictvím leteckého průzkumu z malých výšek, jež příslušný specialista pořizuje v ruce drženým fotoaparátem z výšky kolem 300 metrů nad terénem (obr. 35b). Jsou prakticky jediným druhem dat dálkového průzkumu, který si pořizují specialisté v oblasti výzkumu pravěké a historické krajiny sami. Jsou obrazovým dokumentem o aktuální podobě konkrétních – přímých či zprostředkovaných – stop minulých lidských sídelních aktivit a i když je nutné provádět jejich analýzu (s cílem dohledat v nich všechny viditelné komponenty a interpretovat je), jsou vždy nositelem informace o alespoň jedné konkrétní (archeologické, architektonické, urbanistické, krajinotvorné atd.) památce, kvůli níž byly pořízeny. Z výše uvedených důvodu jsou šikmé letecké snímky nejméně početným typem dat dálkového průzkumu; jejich informační potenciál je však velmi vysoký (obr. 35).[35]

Využitelnost v projektu
Vzhledem k tomu, že nejefektivnější je využití letecko-archeologického průzkumu nad zemědělsky využívanými plochami, které jsou obdělávány orbou, nejeví se uplatnění této metody na šáreckém hradišti jako příliš efektivní. V současné době je procesu opakované orby vystaveno necelých 25% plochy obou předhradí, zbytek jejich plochy je zatravněn a z malé části zakryt stromy a křovinným porostem. Eventuální průzkum z nízko letícího letounu navíc znesnadňuje blízkost mezinárodního letiště v Ruzyni, resp. letecký provoz v blízkých vzdušných koridorech. Proto se jako efektivnější jeví provádět v následujících letech pozemní prospekci – vizuální monitorování těchto polí, které vzhledem ke svažitému terénu, na němž se tyto plochy rozprostírají, bude smysluplné. Další možností je identifikovat případné vegetační a půdní (případně i sněžné) příznaky pomocí dronu, který je k detekci a dokumentaci zviditelněných objektů velmi účinný právě na malých plochách o velikosti jednotek hektarů. Podobnými kroky bude možné postupovat i při průzkumu zatravněných vrcholových plošin Kozákovy a Šestákovy skály.

Prostřednictvím bezpilotních letounů lze navíc sériovým šikmým snímkováním získat kolekci digitálních fotografií, z nichž lze sestavit trojrozměrný model zájmových objektů, případně celého hradiště.

Finanční náklady (v Kč)
1. šikmé letecké snímky pořizované z letadla (cena za 1 kus):
a) archivní (AÚ): 750 – 500/1 kus (podle množství);
b) nově pořizované: 200/1 kus (při pořízení 50 fotografií za celkovou cenu 10.000, z toho 7.000 – hodinový pronájem letadla, 3.000 vlastní snímkování a zpracování/editace digitálních fotografií).
2. nově pořizované z dronu (UAV): zatím pouze odhadem 100–150/1 kus (při pořízení celkem až 100 fotografií).
3. Nově pořizované z dálkově ovládané vzducholodě: paralelní snímkování až z pěti fotoaparátů pro zhotovení digitálního výškopisného (3D) modelu terénu včetně zobrazení kolmých prvků: cca 30.000.

(konec kapitoly)

 

Comments are closed