Projekt nedestruktivního archeologického výzkumu

Raný středověk

 

obr_029obr_030obr_031obr_032

Dosud shromážděný soubor artefaktů čítá – vedle nekeramických předmětů (o nich v další části textu v textu) kolem 430 zdobených a okrajových keramických fragmentů, pocházejících jak z náhodných nálezů, tak z výzkumů (zejména z roku 1950), které podrobně zpracovala N. Profantová (obr. 29 – 30).[30] Autorka uvádí, že asi 2/3 tohoto souboru tvoří materiál datovaný do starší a počátku střední doby hradištní (zhruba 8. – pol. 9. stol.), méně než 1/5 fragmentů klasifikuje jako vyspělou středohradištní produkci, zbylé keramické nálezy, pocházející kdesi ze severního výběžku polohy Vanžov, do mlado- až pozdněhradištního období (12. – 1. pol. 13. stol.). Kromě typické keramiky 8. a počátků 9. stol., zdobené většinou mnohonásobnou (hřebenovou) vodorovnou a zvlněnou rytou linií a šikmými řadami hřebenových vpichů a charakterizované nejčastěji zaoblenými a válcovitě seříznutými okraji, se na hradišti vyskytla také hřebenovými vpichy zdobená ucha amfory načervenalé barvy s výraznou příměsí slídy v keramické hmotě. Ze Šestákovy skály pochází soubor keramických nálezů srovnatelný svým charakterem s keramikou z vlastního hradiště. Zvláštností je nález kalichovitého okraje, který odjinud z šáreckého opevněného areálu neznáme.

Z nekeramických nálezů je tradičně za nejcennější považován soubor 11 – 12 litých bronzových tzv. avarsko-slovanských opaskových kování datovaných do 8. století, do Čech pravděpodobně importovaných ze středního Podunají z prostředí avarského kaganátu. Kromě spirálovitých a abstraktních motivů se na nich objevuje také antropomorfní dekorace a postava bájného gryfa (po jednom případu u obou motivů). Jsou typickým znakem společensky vysoko postavených jízdních válečníků (často pohřbívaných s osedlaným a ustrojeným koněm), známým ponejvíce z kostrových pohřebišť v Maďarsku a na jihozápadním Slovensku. Kování pocházejí z několika sbírek (Buchtelova, Bergerova, tři našel při povrchových průzkumech B. Jelínek) a byly uloženy do NM a MMP (obr. 31; o nedávných nálezech dalších artefaktů tohoto druhu na hradišti Šárka viz kap. II. 3. a obr. 32). Druhá největší kolekce těchto kování v Čechách, dříve označovaných jako kování kesthelyského typu podle eponymního maďarského naleziště, pochází z hradiště Rubín u Podbořan (na obou lokalitách byla nalezena prakticky totožná ozdoba ve tvaru koňské hlavičky). Z několika málo dalších kovových a nekeramických artefaktů pocházejících z hradiště se uvádí železná kruhová průvlečka se štítkem, přívěšek z provrtaného kančího zubu připevněného na bronzovém očku a železném řetízku. O franském denáru Karla Holého bylo již referováno v kap. II. 3. (obr. 20).  Zmínit je třeba také Krolmusův nálezový soubor, který jmenovaný odkryl při výzkumu pohřebiště u jihozápadního napojení valu vnitřního předhradí na svah Kozákovy skály. Jedná se o několik nádob, esovitých záušnic (původně 8 exemplářů), 4 olivovité perly datovatelné do konce 9. století.

(konec kapitoly)

 

Comments are closed