Projekt nedestruktivního archeologického výzkumu

 

autor: Prof. PhDr. Martin Gojda, CSc., Katedra archeologie, Fakulta filozofická, Západočeská univerzita v Plzni
K dispozici je buď níže, nebo zde ke stažení ve formátu .pdf (20MB – obsahuje 76 stran A4 textu, fotografií a dalšího obrazového materiálu)

Pokračovat můžete plynule pod přehledem kapitol, nebo si vybrat tu, která Vás zajímá:

 

Předmluva a poděkování

I. Úvod

II. Základní charakteristiky lokality a historie archeologických aktivit
II. 1. Geografické vymezení, kulturní krajina
II. 2. Popis hradiště. Struktury zachované v terénním (antropogenním) tvaru reliéfu
II. 3. Historie a současnost archeologických aktivit na hradišti
II. 4. Vyobrazení hradiště na pláncích od 19. století do současnosti
II. 5. Movité archeologické prameny, jejich kvalitativní charakteristiky a datování
II. 5. 1. Mladší doba kamenná (neolit)
II. 5. 2. Pozdní doba kamenná (eneolit)
II. 5. 3. Doba bronzová, doba železná a doba římská
II. 5. 4. Raný středověk

III. Koncepce nedestruktivního výzkumu hradiště Šárka
III. 1. Význam a potenciál nedestruktivních metod terénního archeologického výzkumu
III. 2. Nejdůležitější metody nedestruktivní archeologie a data. Cena nakupovaných a terénním výzkumem pořizovaných dat. Efektivita jejich využití při výzkumu hradiště Šárka
III. 2. 1. Dálkový (letecký a družicový) archeologický průzkum
III. 2. 1. 1. Letecko-archeologický průzkum a pořizování šikmých fotografií
III. 2. 1. 2. Kolmé (měřické) letecké fotografie
III. 2. 1. 3. Vesmírný průzkum Země a družicová data
III. 2. 1. 4. Termální a hyperspektrální data pořizovaná z leteckých nosičů
III. 2. 1. 5. Data leteckého laserového (lidarového) skenování a z nich odvozené digitální modely terénního reliéfu
III. 2. 2. Archeogeofyzika
III. 2. 3. Výzkum antropogenních tvarů terénního reliéfu
III. 2. 4. Povrchový průzkum sběrem a pomocí detektorů kovů
III. 2. 5. Bioarcheologické metody. Odebírání půdních vzorků z povrchové vrstvy země
III. 3. Zhodnocení efektivity nedestruktivního výzkumu na hradišti Šárka
III. 4. Navrhovaný způsob a rozsah nedestruktivního archeologického výzkumu Šárky
III. 4. 1. AKROPOLE (Kozákova skála)
III. 4. 2. PRVNÍ (VNITŘNÍ) PŘEDHRADÍ
III. 4. 3. DRUHÉ (VNĚJŠÍ) PŘEDHRADÍ

Poznámky
Literatura
Zkratky

 

Předmluva a poděkování

 

Práce na předkládané projektové studii probíhala od prosince 2014 do května 2015. Během této doby jsem byl v opakovaném kontaktu s řadou svých kolegů, specialistů na výzkum raně středověkých hradišť a na metody nedestruktivního výzkumu, z nichž někteří se již podíleli na praktickém zahájení terénních prací a získali během povrchových sběrů, detektorového průzkumu a geofyzikálního měření v areálech obou předhradí řadu významných pramenů a poznatků. Moje poděkování patří zejména RNDr. Romanu Křivánkovi, PhD. (AÚ, KAR) a Mgr. J. Hasilovi (AÚ), kteří jsou připraveni v nemalé míře přispět k naplnění předloženého projektu neinvazivního výzkumu hradiště Šárka.

Přípravu projektu jsem konzultoval se zástupcem ředitele AÚ pro legislativu a památkovou péči Mgr. J. Maříkem, PhD., s vedoucí oddělení archeologie středověku AÚ PhDr. I. Boháčovou, PhD. a s PhDr. N. Profantovou, CSc. (AÚ), která se z českých archeologů problematice šáreckého hradiště věnuje nejsoustavněji. Při jednání komise svolané na hradiště v únoru t. r. jsem se záměry projektu seznámil vedoucího Odboru archeologie NPÚ, územního odborného pracoviště v hl. m. PhDr. J. Podlisku, PhD., a konzultoval jsem také možnou spolupráci Ústavu pro archeologii Univerzity Karlovy na projektu s PhDr. I. Štefanem, PhD. Všem uvedeným kolegům jsem vděčný za jejich rady a ochotu projekt podpořit. (Autor, květen 2015)

 

I. Úvod

 

Záměrem této studie je představit koncepci komplexně pojatého výzkumu hradiště Šárka, významné národní kulturní památky (NKP) a jedné z nejvýznamnějších archeologických lokalit Velké Prahy a středních Čech. Na rozdíl od většiny dosavadních terénních akcí týkajících se shromažďování informací o historii šáreckého hradiště – bez ohledu na to, zda je prováděli profesionální badatelé, amatérští zájemci či různě orientovaní prospektoři – je záměrem navrhovaného projektu uskutečnění šířeji koncipovaného nedestruktivního výzkumu lokality včetně několika míst v jeho bezprostředním zázemí. Z řady principiálních důvodů je vedení archeologických terénních akcí nedestruktivními prostředky v posledních desetiletích významnou měrou upřednostňováno jako prioritní (příp. jediné) všude tam, kde (bezprostředně) nehrozí fyzický zánik míst s archeologickými nálezy. Tento trend je koneckonců sdílen profesionální veřejností v globálním měřítku a nachází ukotvení v legislativních závazcích států Evropské unie včetně České republiky, které na přelomu minulého a tohoto století ratifikovaly mezinárodní úmluvy o ochraně evropského archeologického dědictví a (kulturní, historické) krajiny.

Důvodů oné stále zřetelnější snahy orientovat poznávání zaniklých podob pradávných sídel a krajiny na nedestruktivní postupy je několik. Souvisejí jednak se základním směřováním oboru, s otázkami, které si dříve archeologie nekladla a jejichž řešení považuje za důležité, a jednak s bouřlivým rozvoj moderních technologií a počítačové podpory, jejichž praktické využití se archeologům přímo nabízí. Zásadní význam má ovšem fakt, že nedestruktivní výzkum je výrazně šetrnější k archeologickému dědictví než tradiční způsoby terénního výzkumu, které preferovaly exkavaci, přičemž v současné době má tento etický aspekt archeologie stále větší váhu.  Každý, byť sebelépe dokumentovaný, archeologický výzkum odkryvem jednou provždy odstraňuje zkoumanou památku (ať je to pohřeb, obydlí či zásobní jáma) a znemožňuje tak její poznání budoucími generacemi archeologů, jejichž metody budou nepochybně propracovanější než ty, které archeologie používá dnes. Proto by se exkavační terénní výzkum měl v první řadě zaměřovat na bezprostředně ohrožená místa a areály, které jsou ničeny těžbou či stavebními akcemi, ale také nelegálními zásahy hledačů a vykradačů archeologického dědictví. Jistě není nadnesená představa, že právě nedestruktivní výzkum se časem stane prvořadou složkou archeologické heuristiky – nepochybně alespoň v oblasti výzkumu tzv. neohrožených památek.[1]

Cílem nedestruktivního výzkumu areálu šáreckého hradiště je dosáhnout kvalitativně nového stupně poznání pravěkého a raně historického vývoje osídlení této lokality, získat rámcovou představu o topografii minulých sídelních aktivit na této lokalitě, o antropogenním/přirozeném původu reliéfních struktur (bodových a liniových depresí a náspů), o typech nemovitých památek zahloubených pod povrchem terénu, o mocnosti nadložních vrstev a případné existenci kulturní vrstvy v jednotlivých částech šáreckého areálu. Výzkum může přinést i doklady o existenci některých druhů objektů, jejichž přítomnost na ohrazených sídlištích umístěných ve strategické poloze byla opakovaně doložena (sídlo elity, dvorec, sakrální/ceremoniální objekt); v případě Šárky lze jejich existenci do jisté míry očekávat, i když s ohledem na rozlehlost hradiště je naděje na jejich identifikaci obtížnější.

Kromě vědeckého potenciálu počítá projekt s využitím dosažených výsledků pro účely jejich prezentace široké veřejnosti, např. formou informačních tabulí rozmístěných na hradišti, resp. lemujících naučnou stezku, jejíž budoucí zřízení považujeme za žádoucí.

Součástí předložené studie je také přehledné zpracování dosavadních znalostí o lokalitě. Využity pro účely této zprávy byly především nepříliš početné souhrnné studie, jejichž zveřejňování začalo v prvních poválečných desetiletích[2] a pokračovalo od konce osmdesátých let minulého století do současnosti.[3] Mimo těchto a dalších (drobnějších) publikací, pocházejících převážně z konce 19. a z první poloviny 20. století, byla využita také řada informací obsažených v archivu nálezových zpráv pražského AÚ. Nálezy ze Šárky a komentáře k nim jsou samozřejmě součástí velkého počtu odborných syntéz a dílčích studií k problematice historie a archeologie raného středověku českých zemí. Konstatujeme, že dosud byla v případě hradiště Šárka věnována pozornost převážně pramenům raně středověkým (ostatně i nejobsáhlejší citovaný souhrn od N. Profantové je zaměřen na raně středověké osídlení lokality), ačkoli zastoupení pramenů datovatelných do zemědělského pravěku je stejně důležité. Problémem ovšem je, že pravěké nálezy ze Šárky pocházejí převážně z předválečných dob a nejsou přesněji lokalizovány.

Nedestruktivní výzkum lokality iniciovala obecně prospěšná společnost Hradiště Šárka.[4] Její zakladatel a předseda správní rady František Matějka se v roce 2012 obrátil na katedru archeologie Západočeské univerzity v Plzni (KAR) s nabídkou připravit a realizovat projekt nedestruktivního výzkumu lokality s tím, že náklady spojené s přípravou a realizací tohoto projektu budou hrazeny z prostředků společnosti Hradiště Šárka o.p.s. (SHŠ). Po předběžných jednáních mezi SHŠ a KAR byla v prosinci 2014 uzavřena rámcová Smlouva o spolupráci mezi SHŠ a Západočeskou univerzitou v Plzni.[5]

Vzhledem k významu šáreckého hradiště a jeho statutu NKP budou veškeré výzkumné akce na jeho ploše koordinovány s odborným správcem NKP (Národní památkový ústav, ÚOP v hl. m. Praze) a s Archeologickým ústavem AV ČR Praha, v. v. i. (AÚ) a obě instituce budou průběžně informovány o jeho postupné realizaci.[6]  Trvání projektu není sice ve smlouvě časově vymezeno, počítá se ale s tím, že nepřesáhne dobu 3 – 4 let.

Bude-li předložený koncept nedestruktivního výzkumu hradiště Šárka včetně nákladů na jeho realizaci přijat SHŠ a bude tak moci být co nejdříve zahájen, lze očekávat, že jeho uskutečnění přispěje k dosažení nového stupně poznání této významné kulturní památky. I při vědomí určité nejistoty ohledně pramenné a informační výtěžnosti lokality dlouhodobě vystavené kontinuálnímu zvýšenému zájmu široké veřejnosti – a ostatně i přirozeným transformačním procesům, zejména vlivu svahové eroze na některých důležitých exponovaných polohách – lze doufat, že alespoň v některých ohledech pomůže navržený projekt objasnit nepochybně bohatou a zajímavou minulost areálu šáreckého hradiště a alespoň některou z topograficky a archeologicky exponovaných poloh jeho bezprostředního zázemí.

(konec kapitoly)

 

Comments are closed